Pocházím z vesnice, ale žila jsem i v Praze. Nyní bydlím v nové výstavbě vesničky Jenštejn a vidím zde tolik možností, jak propojit určitou spolupráci mezi původními obyvateli a jejich novými přistěhovalci. Z mé rodné vesnice vím, že nepřijde nazbyt ani kůrka z chleba, zkrátka všechny potraviny se díky zvířectvu zužitkují. Z města zase vím, že se prošlé potraviny vyhazují a o tom bude můj článek.

Tolikrát se mi stane, že mezi odpadky v popelnici leží pečivo, ovoce, zelenina, mléčné výrobky, konzervy a další potraviny. Vždy mi probleskne hlavou pohled na africké hladovějící děti, ale protože nechci moralizovat a vážnost tohoto tématu spíše odlehčit, zmíním i druhou myšlenku, která mi vyvstane (holka z vesnice se ve mne nezapře) při pohledu na jídlo v popelnici. „Jé to by si naši králíci pochutnali“. Je mi však jasné, že lidi žijící ve městě možnost zužitkování zbytků nemají. Těm z vás co nemáte možnost zužitkovat zbytkové potraviny, zde nabízím pár rad, co s nimi, aby nemuseli skončit v popelnicích. 

- Nejprve si zjistěte kdo ve vašem okolí vlastní psi, kočky, králíky, slepice, prasata a jiné zvířectvo. Je mi jasné, že na sídlišti mnoho takových sousedů nenajdete, ale zkuste zapátrat ve čtvrti svých rodičů, známých nebo o víkendu na chalupě. Majitelé restaurací se mohou dokonce spojit s chovateli „ve velkém“.
- Poté se s nimi domluvte co by pro svá zvířata potřebovali a věřte, že to ocení a ještě vám občas šoupnou nějaké to vajíčko.
- Co a jak se dá zužitkovat:
– tvrdé pečivo nevyhazujte, ale usušte (na balkóně, v troubě nebo kdekoliv jinde je nechte položené, chleba je nutno nakrájet na čtvrtky) 
– zeleninu, ovoce nebo jen slupky z nich, nať od zeleniny uložte do pytlíku a nechte v ledničce (týden vám vydrží a králíci a jiná zvířátka si na nich určitě pochutnají)
– skořápky od vajíček schovávejte do papírového pytlíku (třeba od mouky) pro slepice (nezkazí se a můžete klidně sbírat tak dlouho než se pytlík naplní)
– mléčné výrobky ocení např. kočky, prasata nebo slepice (čerství absolventi zemědělských škol nepadejte do mdlob – na vesnicích běžné použití)
– na masu a kostech si pochutnají kočky a psi (samozřejmě záleží na rase či plemenu a dohodě s majitelem, dá se opět zmrazit)
– prošlé sušenky, konzervy atp. (prošlé neznamená zkažené) se taktéž dají zužitkovat prospěšněji než jejich vyhozením do popelnic (dokonce si troufám radit, že ještě lepší je tyto potraviny nechat např. vedle popelnic, aby si je mohli vzít hladoví bezdomovci – ale to bude patřit zase do jiného článku)

Je mi jasné, že tento kratičký článek vyvolá na některých tvářích úsměv (obzvláště pokud by zrovna ta Vaše zvířata nikdy nic tak podřadně vypadajícího jako jsou „zbytky“ nepozřela – chápu a naprosto respektuji), ale věřte, že raději se budu cítit trapná než neužitečná:) 

 

 

K napsání tohoto článku mne inspirovaly dvě zásadní věci. První - v Jenštejně, kde nyní bydlím, často narážím v recyklačních kontejnerech na věci, které tam nepatří. Druhá – diskuze s některými lidmi, které odrazuje od třídění odpadu „práce navíc“.

Naše čtyřčlenná rodina třídí všechno a platíme si svoz pouze jednou za 14 dní (delší prodleva bohužel nejde, ušetříme tedy 50 %), ale i tak máme popelnici před svozem poloprázdnou.

Není třeba pořizovat drahé třídící koše. Stačí krabice, kterou si dáte např. pod linku nebo ven pod stříšku a v ní čtyři tašky – na plasty, papír, sklo a kov. Plasty (krabičky od jogurtů, margarínů atd.) se nemusí vymývat, protože po vyprázdnění kontejneru projíždí speciální mycí linkou. Všechny obaly potravin mají na sobě vyznačenou značku o jaký druh se jedná. Např. PP nebo PET - plast, PAP – papír, GL – sklo, ALU (hliník) – to jsou ty základní. Nenajdete kontejner na kov a hliník, ale můžete všechny ty plechovky a alobaly dávat do krabičky či igelitky, domluvit se třeba i se sousedy a až jich budete mít dostatek, zajeďte s nimi do sběrného dvora. U skla (lahve) stačí odejmout víčko (dát ho do kovu) a rozdělit sklo podle barvy. Lahvičky od léků vraťte do lékárny, kde je znovu můžou použít. Do modrého kontejneru (papír) patří jen papír, nic jiného, jinak ohrozíme recyklaci celého objemu kontejneru. Znečištěné papíry od potravin (mastné, posmrkané, od barvy atp.) do recyklačního kontejneru nepatří. Pokud jsou papíry sešité sponkami, odstraňovat je nemusíte. Avšak např. obálky s plastovým rámečkem je třeba oddělit a rozdělit mezi papír a plast. Nápojové kartony stačí vypláchnout a sešlápnout. Není třeba odstraňovat plastový uzávěr. Nebezpečné odpady (plechovky od barev/hořlavin atp., baterie, čistící prostředky, hnojiva, oleje atp.) a i vše ostatní co nevíte kam s tím (nábytek, koberce, suť, stavební materiál, bioodpady, pneumatiky, elektrospotřebiče atp.) lze odevzdat též do sběrného dvora. 

Pokud byste se chtěli o třídění odpadů dozvědět více, ráda bych vám doporučila knihu Kam s nimi od Jarmily Šťastné. 

Z této knihy jsem vybrala na závěr 2 mýty:

- Stejně to potom svezou na jednu hromadu – není pravda. Argumenty by zabraly další článek.
- Plasty, papír i sklo sváží stejné auto a stejný chlap, takže to stejně skončí na jedné hromadě. První část pravdivá, ta druhá však nikoliv. Svozový vůz se vždy vyprázdní, vyčistí a jede zase pro něco jiného, aby byl plně využitý celý den.

Udělejme si z třídění odpadů samozřejmou rutinu, která nám bude přinášet radost z toho, že děláme dobrou věc.

Vzhledem k velkému zájmu se uskuteční cyklus přednášek CESTY K HARMONII I i v dalších městech. Po úspěšném průběhu v Jenštejně, cyklus přednášek tentokrát proběhne i v Klecanech a v Brandýse nad Labem. Podrobné termíny jsou uvedeny v hlavním menu CESTY K HARMONII I.

Právě zahajujeme nový kurz dětského aerobiku v Rodinném centru Jenštejnský trpaslík. Kurz začíná 11. února 2010 v 18 hod. První hodina je zdarma. Děti si mohou vyzkoušet náš styl vedení a cvičení a rozhodnut se, zda se s námi pustí do aerobikového víru. Kurz je určen pro děti od 5 do 12, maximální počet dětí je 12. Kurzovné činní 1 200Kč.