Odsuzování...

Chcete-li prohlédnout za iluze, přestaňte cokoli odsuzovat.

Odsuzování vám brání vidět věci takové, jaké jsou. Naučte se pozorovat bez porovnávání, projektování svých myšlenek na druhé lidi, hodnocení a vymýšlení si různých vysvětlení toho, co se děje.

Díváte se například na západ slunce. Můžete říci: "Teplé a milující slunce se jemně uložilo k odpočinku za unavené staré kopce a povzdechlo si, když naposled ověnčilo Zemi svou slávou." A nebo můžete říct: "Slunce zašlo za kopce a na obloze zůstaly zlaté a červené pásy."

Druhým výrokem popisujete věci takové, jaké jsou, aniž byste jim přidávali své interpretace a pocity. Nakolik zabarvujete to, co vnímáte, svými soudy, projekcemi a interpretacemi? Procvičujte si popisování věcí takových, jaké jsou - bez vysvětlování, a uvidíte za iluze, které vytvořilo vaše vnímání.

Abyste pochopili, jak projektujete na druhé lidi své pocity, které z věcí máte, vezměte si jakýkoli předmět a postavte jej před sebe. Mentálně si popište, jaký z něj máte pocit. Když to uděláte, uvědomíte si možná, nakolik projektujete svůj pohled na svět a své pocity na druhé lidi. Jedna dívka řekla při pohledu na křeslo, že z něj má pocit, že je unavené ze všech těch lidí, kteří na něj celý den sedají a nikdy neocení tu tíhu, kterou nese. Projektovala na křeslo svůj pocit, že ji lidé "využívají" a neocení tíhu, kterou nese ona.

Když soudíte ostatní, často na ně projektujete své představy o realitě. Takové myšlenky je rozhodně nemohou popsat přesně! Když vidíte, jak lidé například v obchodě křičí na své dítě, můžete si myslet, že to jsou zlí rodiče. Oni jsou zatím třeba jen unavení, pod tlakem nebo prostě dělají to, co je pro jejich děti v té chvíli nejlepší. Když jim pošlete lásku, uděláte pro ně mnohem víc než svým negativním soudem. Až překonáte odsuzování a naučíte se vidět lidi soucitnýma očima, váš pocit jednoty s druhými poroste.

Dívejte se na lidi, aniž byste posuzovali, kdo jsou, a budete z nich vnímat více. Na každém si najděte něco krásného a procvičujte si posílání světla očima a srdcem. Lidem nemůžete pomoci, když se od nich svým posuzováním oddělíte. Ani my, průvodci, ani vaše vyšší já vás nesoudíme. Posíláme vám stálý proud lásky a soustředění na to, jak jste úžasní a krásní. Když se zaměříme na to, co je ve vás dobrého, posilujeme vás, abyste byli vším, čím můžete být.

Iluze o druhých můžete mít také proto, že jste k nim nějakým způsobem připoutaní. Protože mnozí z vás jste přirozenými léčiteli a učiteli, dokážete vnímat, jak by lidé mohli více využívat svůj potenciál. Někteří z vás žijete jen pro den, kdy se vaši milovaní stanou takovými, jakými víte, že mohou být. Možná si nechcete přiznat realitu, kým jsou dnes. Ačkoliv je dobré mít o lidech vysokou vizi, je stejně důležité vidět je jasně a milovat je takové, jací jsou právě teď.

Žijete představami, jaký by váš partner měl podle vás být, a nechcete ho přijmout takového, jaký je? Anebo se díváte na své milované bez iluzí a milujete je takové, jací jsou právě teď? Můžete jim pomoci v růstu, budete-li se soustřeďovat raději na jejich silné stránky než na jejich slabosti. Uznávejte jejich božství.

Iluze mohou vznikat, když se díváte jen na povrch věcí a nejdete dál, za jejich formu, abyste prozkoumali, co je uvnitř. Je to, jako byste kupovali dům podle toho, jak vypadá zvenku, a nešli se podívat, co je uvnitř. Někdy děláte to samé, když soudíte lidi podle jejich vizáže, aniž byste je poznali. Velcí mistři se mezi vámi klidně procházejí - nepoznáni. Vezmou na sebe podobu člověka, která prostě neodpovídá vaší představě, jak by měla vyspělá bytost vypadat, a tak je nikdy nepoznáte. Učte se vidět lidi v širších souvislostech tím, že se budete dívat za role, které hrají. Tak prohlédnete za vnější projevy a uvidíte realitu jejich vyšších já. Jejich jednání vnímejte ve vztahu k jejich vyššímu poslání. Například ten, kdo přepisuje texty, může využívat tuto činnost, aby se naučil propojovat svou mysl s rukama. Může to být nutný krok v otevírání se své vyšší cestě léčení rukama. Tesaři se mohou učit přivést své vize nebo vize druhých lidí z abstraktních mentálních rovin do fyzické reality. Pomyslete na nějakého přítele, na jeho či její práci. Zkuste najít v této práci hlubší význam. Lidi nemůžete odhadovat jen podle toho, co na Zemi dělají.

Je pouhou iluzí myslet si, že duchovně vyspělí lidé musí být slavní nebo všem na očích jako duchovní vůdci. Mnohé vyspělé bytosti žijí v ústraní, pracují telepaticky ve vnitřních rovinách reality, vysílají mír a odpovídají na volání probouzejících se lidí, žádajících o vedení. Mnoho takových bytostí má ve své službě nenápadná zaměstnání, například v zahradnictvích, ve školách, v hrnčírně nebo v pečovatelské službě. Jen nemnozí se rozhodli pro práci, která je na očích. Sláva a bohatství nejsou nutnou známkou, že člověk je osvícený. Mají je jak vysoce, tak i méně vyspělí lidé.

- z knihy Duchovní růst, Sanaya Roman