Civilizace, ve které žijeme, dnes a denně vyprodukuje nepředstavitelné množství utrpení. Nelidským podmínkám jsou běžně vystavovány děti i dospělí, stejně jako všechno živé na celé planetě. Nejeden národ či živočišný druh již ze Země zmizel úplně. Člověk, vrah tvorstva..

Existuje tu jev zvaný kolektivní vědomí. Je to běžný psychologický pojem a znamená něco jako součet všech vědomí v dané lokalitě. Své kolektivní vědomí má rodina, město, stát i celá planeta.

Z tohoto vědomí vychází jednání lidí v dalším okamžiku. Momentálně je plné násilí, protože násilí a z něj plynoucí utrpení je 90% toho, co se neustále odesílá do kolektivního vědomí planety, a co nás všechny zase zpětně ovlivňuje..

..a to se dá změnit. Každý z nás neustále ovlivňuje kolektivní vědomí, každou vteřinu, každou myšlenkou. Když tohle víme, proč to nevyužít?

Kdykoliv si vzpomenete,
naplňte svá srdce soucitem a nechte jej téct ke všem trpícím,
jednu minutu.
Proč právě soucit?

Tok soucitu má několik úžasných vlastností, které vám ze srdce přeji, abyste objevili sami. O to vás připravit nemůžu a ani nechci. Jsou tu ale ještě další věci, protože já nikdy nevymýšlím postupy, které mají pouze jeden účinek.

Soucit jsem vybral proto, že dodává sílu tomu, s kým cítíte, aniž by vás to cokoliv stálo, pomáhá i svému původci, a zvládne ho hravě každý. Jen si nepleťte sou-cítění s litováním. Lítost je emoce vražedná, která člověka oslabuje, protože litováním se od člověka distancujete. Soucitem jej podpoříte.
Proč právě jedna minuta?

Naše současné kolektivní vědomí běžně povoluje všechny patriarchální neřesti: lhaní, krádeže, znásilnění, vraždy atd. Soucitu je v něm tak málo, že každá minuta od každého člověka v něm bude poznat. Jedna minuta od jednoho člověka je právě to, co zabrání úředníkovi mávnout rukou nad něčí situací, nebo způsobí, že zloděj zaváhá a mine vhodný okamžik.. atd. Co teprve, když si vzpomene několik desítek lidí najednou?

Totiž, na každou hodinu se někde na světě svolává mírová modlitba, shromáždění, meditace nebo třeba bubnování s tancem, prostě co kdo umí nebo upřednostňuje. To jsou lidé, kteří v daný okamžik mají stejný cíl jako my. Představa, že se nemáte ke komu připojit je zcela zcestná. Většinou je to hned několik tisíc lidí. Můžete si tu minutku dát třeba v každou celou hodinu..
Síť

Můžete si ty lidi (samozřejmě včetně sebe) představit jako světýlka rozesetá po planetě, můžete si představit, že jsou všechna světýlka paprskem světla propojena s ostatními, že se takto vytváří síť ze světla, záchranná síť, jakási PRVNÍ POMOC PRO VŠECHNY TRPÍCÍ.
Co dodat?

Tok soucitu se vám může stát samouzdravujícím mini-rituálem, milým, a nepředstavitelně účinným. Asi tak stokrát tolik, než si umíte představit.
(zdroj - www.diroslovi.cz)